(vše) Myšlenky Životní styl

Co se snažíš utopit ve svém pití?

Znáš to, spoustu pití na stole, uřechtané zvuky všude kolem, lidé smějící se od ucha k uchu, ačkoli pro to nemají žádný významný důvod, všichni neuvěřitelně přátelští, až to nese ducha doby hippies, prostě výborná party. Přemýšlel jsi někdy o tom, kde se tahle tradice vzala?

Lidé pili a slavili již před stovkami a tisíci lety. Obvykle slavnosti doprovázely nějaké velké úspěchy. Mohly to být vyhrané bitvy, skvělá úroda, překonání velké nemoci. Jakmile bylo dosaženo něčeho takto velkého, lidé se sešli, pili, hodovali a tančili.

Někde po cestě naší historií se ale z pití vyklubalo cosi jiného.

Podívej se na své přátele, své kolegy, podívej se na všechny ty lidi, které potkáváš metru. Většina z nich se snaží dělat, co můžou, celý týden od pondělí do pátku, kdy mají konečně padla. Pracovní týden skončil a tak je na čase to oslavit. Jde se do města, pije se pivo, pijí se panáky, tančí se a vyvádí. Ačkoli je to ohromná zábava, vždy to končí stejně – proleženou sobotou, kdy nemůžou nic.

Jakmile se vyléčí ze své kocoviny, mají volnou neděli, která vlastně zase tolik volná není, neb je celý den provází myšlenky, že „zítra už musí zase do práce“. Když se nad tím zamyslíte, neříká nám tenhle celý cyklus něco o naší společnosti?

Ovšemže říká. Jen si to nechceme připustit.

Zamysli se nad tímhle: jak by ses v životě bavil, kdybys vyloučil veškerý alkohol, veškeré party, všechny ty sešlosti s přáteli v baru? Kdybys měl zakázáno hledat partnery opilý (či opilá) v klubech? Kdybys nemohl o víkendu vyjít do města, jak jsi zvyklý, protože kdekoliv, kde točí alkohol, máš zakázáno?

Pokud si kladeš tyto otázky opravdu poctivě, zavádí tě to do velmi hluboké debaty sám se sebou. Náhle možná přicházíš na to, že máš v nitru cosi nenaplněného. Něco, co jsi zalepoval svým pitím.

Možná přijdeš na to, že kdybys kompletně vyloučil alkohol, byl bys nucen hledat jiné formy zábavy. Koníčky, kroužky, dobrovolné organizace a podobně. Možná tě tyto dotazy ale zavedou ještě dál.

Možná tě ta představa vyděsí natolik, že začneš přemýšlet o tom, kde najít jinou formu „zapomnění“ sebe sama. To ti ale nenapovídá nic jiného, než že by bylo správné se zeptat, na co chceš vlastně zapomenout?

I kdybys totiž naplnil víkend čímkoliv jiným, pořád ti zůstává onen cyklus „pondělí-pátek“, který je bez alkoholu silnější a důraznější. Takže nakonec možná problém tkví ještě hlouběji, než jsi myslel. Možná, že se v životě prostě věnuješ něčemu, co nemáš rád.

Možná tam někde v sobě víš, že neděláš to, co chceš dělat. Třeba jsi si našel práci, kterou si pro tebe představovali tví rodiče, ne však ty. Možná jsi vzal něco, co dávalo smysl, místo toho, co tě nadchlo, ale bylo více nejisté. Přemýšlej. Nikdy není pozdě na změnu. Nebo třeba žiješ s partnerem, kterého ve skutečnosti nemiluješ, a snažíš se tomu uniknout prací a víkendovým pitím.

Možností je spousta. Každý máme své kostlivce ve skříni. Zkus se na čas zbavit svých „úniků“ z reality a postav se tomu, co vypluje na povrch. Je to úžasný duševní detox, který by jednou za čas měl podstoupit každý. Ukáže ti to víc z tebe. Ukáže ti to pravdu. A ta někdy bolí.

One Comment

  1. Pingback: Jednou potkáš někoho, kdo změní tvůj svět – Deník člověka

Zanech komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*