NOVÁ KNIHA DENÍK ČLOVĚKA:
Netradičně až poeticky o životě, lásce, štěstí a sebeúctě

Co je klíčem ke skutečné lásce, štěstí a sebeúctě?

Proč si stále více lidí sami sebe neváží, nedokážou milovat sebe ani druhé, naráží na samé nevhodné či toxické partnery a nebo hrají hry a nosí falešné masky?

Proč se tolik vztahů rozpadá a nebo v nich neexistuje skutečná hloubka a pouto? Proč je to všechno tak složité a řešení jako by bylo vzdálené kilometry daleko?

Kniha Deník člověka je sbírkou myšlenek právě na téma těchto důležitých životních otázek. Navazuje na články vydané pod stejnojmennou stránkou Deník člověka, kterou od roku 2017 odebírá na facebooku a instagramu již 38 000 čtenářů z Česka i Slovenska.

Koupit v eshopu

Cílem knihy je povzbudit a inspirovat

Inspirovat čtenáře, aby si sám sebe více vážil, věřil si a stál si za sebou pevně a rozhodně. Byl tím, kým skutečně je. Nešel sám proti sobě, nenechal se tahat za nos nebo si jinak ubližoval.

Naslouchal svému nitru a šel tam, kam ho táhne srdce. Nebál se milovat a (znovu) se otevřít druhému člověku. Zároveň však s rozvahou, schopností říct NE a s jasně vymezenými hranicemi, aby s ním nikdo nemohl hrát hry.

Povzbudit ho k tomu, aby opět našel štěstí a radost ze života. Nikoli však tam venku, ani v druhých. Naopak jen a pouze v sobě samém.

Protože jedině tehdy, kdy je člověk šťastný sám se sebou, může najít skutečnou lásku i k druhému člověku.

Co říkají čtenářky?

Ukázka z knihy č. 1

„Nepronásleduj lidi, kteří nechtějí být v tvém životě.
Neodpovídají na zprávy? Ignorují tě, vymlouvají se, nechtějí s tebou trávit čas? Kašli na ně! K čemu by ti takoví lidé stejně byli? Měj sebeúctu, zbav se jich.

Možná ti s někým bylo fajn, máš ho ráda, obdivuješ ho nebo ti přišlo, že si s ním konečně rozumíš... ale ten někdo, ač to zpočátku mohlo vypadat dobře, tě prostě zazdil. A ne jednou, opakovaně.

Nenamlouvej si, že má cenu takového člověka nahánět a přesvědčovat, že stojíš za jeho čas. K čemu to je? Když někdo nechce být v tvé společnosti, bylo by to zbytečné lámání přes koleno. Zvyš své standardy. Přece za to nestojí. Jako člověk máš neobyčejnou hodnotu, ať už jsi kdokoli, pocházíš odkudkoli, děláš cokoli nebo jdeš kamkoli. Nespokoj se s ničím podřadným... a už vůbec ne s člověkem, který tvoji hodnotu nevidí.

Važ si těch, kteří za tebou přijdou sami. Važ si těch, kteří sami od sebe napíšou. Važ si těch, kteří se sami od sebe zeptají, jak se máš. Važ si těch, kteří přijdou, když to slíbí. A neruší to na poslední chvíli. To jsou ti, kteří jsou k tobě opravdoví.

A takové lidi si udržuj. Ostatní nech plavat. Na nikoho se zbytečně nefixuj, dělalo by ti to akorát starosti. Že už je pozdě, už někoho takového v hlavě máš a musíš na něj myslet? No, stane se. Nevadí, přijmi to jako lekci.

Dělej, co tě baví. Věnuj svůj čas koníčkům, rodině, přátelům, smysluplné práci. Ty myšlenky tě budou stejně otravovat, ale nic si z toho nedělej. Prostě pokračuj dál. Dříve či později tě pustí.

A pak, jak budeš získávat více a více štěstí z toho, že věnuješ čas tomu, co tě baví, budeš zároveň nacházet lidi, kteří tvoji společnost sdílet chtějí. Jen neztrácej čas výčitkami a starostmi. Jdi a dělej to, kam tě táhnou tvé zájmy a vášně. Je to tvůj život. Ty rozhoduješ o tom, jak se k němu postavíš. Žij ho.“

Ukázka z knihy č. 2

Počkej si na člověka, kterému se líbí nejen to, jak vypadáš. Člověka, který tě chce opravdu poznat. To, kdo jsi… i proč taková jsi. Se vším, co k tomu patří, s veškerou veselou i smutnou historií. Člověka, kterému nestačí s tebou jen tak trávit čas, ale který tě chce také pochopit.

Počkej si na člověka, který se nespokojí s plytkostí. Povrchností. Letmými řečmi. Někoho, s kým můžeš probírat hlubokomyslná témata stejně dobře jako hrát si na polštářovou bitvu. Někoho, s kým si dáš skleničku vína a budeš do noci filozofovat o budoucnosti vesmíru… stejně jako se hravě šťouchat a vtipkovat o nesmyslech.

Takového, který s tebou není, protože nemá jinou možnost, ale právě proto, že má různé možnosti, a ze všech si volí pouze tebe. Takového, kterého zajímá kvalita místo kvantity.

Takového, který kromě světlých stránek dokáže plně přijmout i temná zákoutí tvé mysli… a neuteče, když věci půjdou do tuhého. Takového, který tě nejen přijme takovou, jaká jsi, ale také ocení, že právě taková jsi.

Počkej si na člověka, se kterým si budeš připadat obdivovaná. Člověka, se kterým si budeš připadat jako v hlavní roli, ačkoli se nikdo jiný nedívá.

Nic jiného za to nestojí. Nic jiného si nikdo nezaslouží.

Detaily o knize

Vazba: Měkká A5 - Počet stran: 178 - Cena: 339 Kč

Skládá se z částí:

  • Sbírka je část složená z krátkých promluv o lásce, partnerství, sebeúctě, štěstí a podobně. Cílem těchto myšlenek je čtenáře inspirovat k pozastavení se nad sebou, svými vztahy a tím, co se mu děje v životě. Možná dokonce přehodnotit některé věci a dívat se na ně s nadhledem.
  • Eseje je část, která volně navazuje na celé téma. Ve srovnání s částí Sbírka jsou tyto promluvy méně poetické, emocionální a motivační a jdou více do hloubky. Zamýšlí se nad širšími souvislostmi v oblasti mezilidských vztahů a jejich vzájemného fungování. Zabývají se například tím, co znamená být mužem či ženou, jak lze znovu nabýt harmonie a rovnováhy ve vztahu, jak se přenést přes minulost, žít smysluplný život a podobně.
Koupit v eshopu

Deník člověka není pouze kniha... Je to celá komunita

V září roku 2018 vznikla na sociálních sítích skupina Deník člověka: Společenství, která byla určena pro všechny lidi procházející podobnou životní situací. Pro to, aby mohli sdílet své příběhy, vzájemně se podporovat a radit si. Ta má k dnešnímu dni přes 5500 členů, kteří se dokonce schází a dělají společné akce a výlety po celé České republice.

Deník člověka tak už nejsou jen pouhé texty. Projekt se stal pojítkem tisíců lidí, kteří spolu cestují napříč životem. Vzniklo mnoho opravdových přátelství stejně jako nejeden láskyplný vztah mezi těmi, kteří v nic podobného již nedoufali.

Jak autor začal psát pro ženy

Nicolas Vrba působil od roku 2012 jako poradce v oblasti marketingu a pomáhal malým i velkým českým společnostem v otázkách internetové reklamy. V roce 2017 ho dostihl znepokojující pocit, že se nevěnuje tomu, čemu by skutečně měl. Odjel proto na několik měsíců do Spojených států a následně cestoval s přáteli Japonskem, Thajskem a Čínou.

Bylo to právě tehdy, kdy po dlouhém přemítání a hledání opravdového smyslu založil projekt Deník člověka a začal se věnovat psaní myšlenek o životním štěstí, vášni, motivaci a mnoha dalších tématech. Podoba DČ se v průběhu roku výrazně změnila. Obzvlášť poté, co ho začaly číst především ženy. Dnes je věnován především jim a tématice lásky a emocionálního zdraví.

*u Velké čínské zdi v prosinci 2017

Veškerá práva jsou vyhrazena.
Všeobecné podmínky / Ochrana osobních údajů

RESON Vision s.r.o.