Inspirace a motivace

Manifest nového člověka

Zní to povědomě?

Věřit až příliš tomu, co vám ostatní tvrdí. Nezpochybňovat autority a obecně přijímané pravdy. Chodit do školy ne proto, abyste se něčemu naučili nebo že by vás to bavilo, ale jen protože se to od vás očekává. Najít si jistou a bezpečnou práci, která slušně vydělává, ale kde nesnášíte každou sekundu z většiny celkových 40 hodin týdně. Jezdit na dovolenou 2 týdny v roce. Přemýšlet o tom, že založíte svoji firmu, ale nikdy to neudělat.

Přemýšlet o tom, že pozvete na rande vysněnou osobu, ale nikdy to neudělat ze strachu z odmítnutí. Neříkat upřímně NE člověku proto, abyste nevypadali špatně. Neodpovídat na zprávy, kdykoliv chcete, ale raději nechat druhé čekat, abyste nevypadali moc hrrr. Nevyjadřovat vlastní názor, abyste druhé nepopudili. Poměřovat se s ostatními a přát si žít jiný život.

Každý z nás si někdy prošel něčím podobným. Je však třeba chápat, že situace jako tyto jsou ve skutečnosti spíše příležitostí začít žít jinak – opravdově, autenticky, odvážně. Možná až rebelsky a revolučně.

Ti, kteří jsou odvážní, jdou do všeho přímo po hlavě. Vyhledávají příležitosti zakusit nebezpečí. Jejich životní filosofií není filosofie pojišťovací společnosti, je to filosofie horolezce, pilota, surfaře. A nesurfují pouze v mořích a oceánech, jaké naleznete tam venku, surfují na vlnách rozbouřeného oceánu jejich vlastního nitra. Nezdolávají pouze Alpy a Himaláje, vyhledávají vrcholy v sobě samých. Riskovat je jediný způsob, jak skutečně žít. – Osho

Manifest nového člověka by měl být pomocnou berličkou každému, kdo si přeje odhodit nánosy starého a naučeného, přerodit se ve svůj plný potenciál, žít naplno a bez výčitek.

Jak tento nový člověk vypadá?

1. závazek
Za jakýchkoliv okolností je sám sebou, i kdyby ho měl svět nenávidět.

Místo toho, aby člověk vkládal energii do toho stát se jedinečným, unikátním a vystupovat z davu, měl by vkládat veškerou energii do toho být kompletně sám sebou. Čím víc „speciálními“ se snažíme být, tím víc se oddalujeme od toho, čím skutečně jsme. A není na světě jiná možnost, jak žít skutečně šťastný a naplněný život, než následovat naše vlastní nitro a být sami sebou.

Někdy se tak chováme všichni – hledáme štěstí a naplnění tam venku, ale čím urputněji si za tím jdeme, tím víc se to zdá v dalekém nedohlednu. Něco nám prostě stále nesedí. Možná nakonec, že to, co hledáme, již máme. Jen jsme se to naučili přehlížet.

Je třeba naučit se úplné upřímnosti k sobě samým. Nenamlouvat si, že jsme něčím jiným, než skutečně jsme, a bezvýhradně přijmout to, co opravdu cítíme ve svém srdci.

Jak ale vlastně poznat, kým skutečně jsme? Možná, že jsme tak dlouho naslouchali ostatním, až jsme přišli o kontakt se svým nitrem a nejsme si ani jisti, kdo jsme.

Nový člověk si uvědomuje, že jeho skutečné nitro se nedá trvale definovat. Jsme žijící bytosti, které se mění každou vteřinou života. Kdo jste byli před 10 nebo 2 lety a kým jste dnes? Možná dokonce, kdo jste byli včera a kdo jste dnes? Mnohé se změnilo a stále mění a snažit se definovat „Já jsem to a to…“ znamená pohřbít naši opravdovost. Protože žádná část naší bytosti není nekonečně trvalá.

Raději, než klást si takové otázky, zkusme více naslouchat sami sobě. Co cítíte, když děláte, co děláte? Ve vaší práci, ve vašem volném čase, když jste s přáteli… Jak se cítíte, když se chováte, jak se chováte, když říkáte to, co říkáte? Odpověď na to, kým jsme, již známe – cítíme ji v každou jednotlivou chvíli. Jako navigační systém, který nám vždy a všude udává, zda následujeme sami sebe, nebo si něco nalháváme.

Nový člověk našel odvahu odhodit veškeré zábrany a strach.

Nezáleží, zda ostatní schválí nebo odsoudí to, co v sobě nachází.

Nezáleží, zda tím přijde o některé přátele, protože ti tím pádem nebyli jeho skutečnými přáteli.

Nezáleží, zda ho to donutí odejít z práce, protože tu práci ve skutečnosti dělat nechtěl.

Nezáleží, zda kvůli tomu začne vydělávat méně peněz, protože je pro něj důležitější být šťastný.

Nezáleží, zda tím kompletně vymění své koníčky, protože tak svůj volný čas ve skutečnosti trávit nechtěl.

Odmítá trpět jen pro to, aby dělal, co se od něj očekává nebo na co jsou ostatní zvyklí.

Vždy následuje svoji vnitřní pravdu, díky čemuž nachází své pravé já. Ale je to práce, která nikdy nezačíná a nekončí. Je třeba objevovat sami sebe stále a stále – v každou sekundu, kdy dýcháme.

2. závazek
Jeho největší touhou je dosáhnout svého plného potenciálu a naplnění. Žije tak, aby se cítil skutečně ŽIVÝ.

Bez ohledu na to, jak daleko to v životě dotáhneme, vždy je třeba mít na paměti, že růst naší osobnosti se nesmí zastavit. Jakmile je totiž zastaven, umíráme jako plnohodnotné lidské bytosti. Není nic horšího, než usnout a zapadnout ve své zóně pohodlí.

Může se to zdát bezpečné, dokonce příjemné. Ale naše nitro trpí – a dříve či později začne proplouvat toto utrpení na povrch. Začneme se cítit znuděni, beze smyslu, začneme být podrážděni a lidé kolem nás to odnáší, neboť přicházíme o svoji jiskru a vášeň.

Když se zeptáte sami sebe: „Kdy jsem se cítil nejvíce živý?“ – jaká odpověď vás napadá? Jak jste se tehdy cítili, co jste dokázali? Dost možná jste překonali něco, o čem jste si mysleli, že nedokážete. Možná jste dosáhli cíle, po kterém jste prahli dlouhou dobu. Třeba jste udělali něco, čeho jste se strašně báli, a zjistili jste, že to tak hrozné vlastně není.

Nový člověk se rozhodl žít nebezpečně. 

To znamená, že před sebe pokládá stále nové a nové výzvy. Stále se učí novým věcem, zkouší nové zážitky a pravidelně vykračuje z toho, co je mu důvěrně známé.

Chtěli jste někdy skočit s padákem, ale báli jste se?

Přáli jste se naučit cizí jazyk, ale pořád to odkládáte?

Chtěli jste někoho pozvat na schůzku, ale vyhýbali jste se tomu?

Rádi byste vyrazili na měsíc do cizí země, ale připadá vám to nemožné?

Možná je na čase začít více riskovat. To, že nový člověk neustále vykračuje ze své zóny pohodlí, neznamená, že se nebojí. Mnohdy ho strach svírá až do morku kostí. Ale rozhodl se, že tomu nepodlehne. Je pro něj důležitější cítit se skutečně ŽIVÝ – a to je možné jen tehdy, když se nenecháme ovládnout strachem a obavami.

Naučme se neptat se na to, proč něco nejde udělat, ale raději na to, jak to udělat.

Čím více toho prožijeme, čím víckrát vystoupíme z komfortní zóny, tím lépe taky porozumíme sami sobě. Získáváme tak lepší představu o tom, kdo jsme v tomto světě a co tu chceme dokázat. Je to nejsnazší cesta, jak pochopit, co je náš životní smysl, díky čemuž si pak dokážeme určit naše skutečné sny a cíle.

3. závazek
Navzdory názorům jiných či situaci, ve které se nachází, pronásleduje své sny a cíle.

Jakmile žijeme v upřímnosti vůči sobě samým a prožíváme život naplno, netrvá dlouho, než nalezneme své skutečné sny a cíle, kterých chceme dosáhnout. Mít velké sny neznamená, že chceme obrovskou vilu, drahá auta a spoustu peněz na účtě. Krása života v autenticitě je ta, že každý z nás bude mít tyto sny odlišné. Jak ale proměnit sny v realitu?

Nový člověk si je velmi dobře vědom svých snů.

Stejně tak si uvědomuje, že si musí předsevzít postupné cíle, skrze které svých snů dosáhne.

Jakmile si tyto cíle určí, nic ho nedokáže zastavit před tím, aby je naplnil.

Vždy se najdou lidé, kteří budou říkat, že něco nelze udělat, že je to nemožné. Ale tito „pochybovači“ jsou většinou lidé, kteří sami za svými sny nejdou – a snaží se ostatní svést k obyčejnosti, ve které se sami utápí. Také se můžeme snadno nalézt v situaci, kdy jsou naše cíle v dalekém nedohlednu, a nás zasáhnou silné pochybnosti. Stejně jako dni předchází noc, bychom si i my měli uvědomit, že takové situace jsou právě ty chvíle, kdy se nesmíme vzdát, protože na nich záleží nejvíce.

Jako se říká, že nezáleží na tom, jak tlustý je kmen stromu, pokud nepřestaneme s údery sekyrou, dříve či později strom padne tak jako tak.

Skvěle to také vystihl Napoleon Hill:

Ti, kteří se vzdávají, nikdy nevyhrávají. A ti, kdož vyhrávají, se nikdy nevzdávají. – Napoleon Hill

4. závazek
Uvědomuje si, že nelze mít vše pod kontrolou. Žije v přítomnosti a pokračuje ve své cestě.

Cítili jste se někdy bídně, protože věci nevycházely podle toho, jak jste si přáli? Nebo protože se někteří lidé zachovali jinak, než jste od nich vyžadovali? Když se nad tím zamyslíme, přijdeme na to, že náš vztek a špatná nálada vychází z toho, že chceme být schopní kontrolovat vývoj událostí. Jenže život je zcela nevyzpytatelný, nelze ho ovládat. Stejně tak nelze ovládat druhé lidi a přimět je dělat to, co bychom si přáli.

Nový člověk se nesnaží mít vše pod kontrolou. Nechává věci plynout a přijímá život takový, jaký je.

Znamená to, že je lhostejný a vzdává se svých cílů? Vůbec ne. Přímo naopak.

Neustále kráčí za tím, co si ze srdce přeje, ale nenechává se zastavit tím, co se kolem něho děje. Někdy věci prostě nevychází, někdy nás opouštějí milovaní lidé nebo my naopak musíme opustit je. Někdy se dostáváme do situací, kdy si přejeme vše vzdát a na vše zapomenout.

Když se v tu chvíli vzdáme kontroly, když se „pustíme“ kormidla, zaplaví nás nebývalé uvolnění. Naše životní energie v tu chvíli totiž může zase volně proudit, jelikož ji přestaneme nevědomě blokovat.

Smutek dál bolí, vztek se dál projevuje, zklamání nepřestává zraňovat. Přesto však s tím, jak věci kolem nás přestaneme kontrolovat a dovolíme si vše prožívat volně, dosáhneme něčeho mnohem důležitějšího – života v přítomnosti.

A pak zjistíme, že jsme opět svobodní. Potřebujeme jen trochu času na to se oklepat a znovu pokračovat v cestě.

5. závazek
Nadevše si cení upřímnosti ve všem, co dělá a co říká.

Všimli jste si, jak obrovskou sílu cítíte ve chvílích, kdy už to nemůžete vydržet, a naplno a zcela otevřeně říkáte lidem, co si myslíte? Když odhodíte veškeré své masky a odhalíte, co se ve vás opravdu ukrývá? Každý z nás to zažil a obvykle tehdy, kdy už nás situace vystresovala natolik, že nás to donutilo odkrýt vše.

Někteří psychologové tvrdí, že právě lži a manipulace vytváří v člověku největší stres.

Dokážete si představit, že byste své masky odhodili nadobro – a neustále žili v úplné upřímnosti? Jak obrovská změna by to nejspíš byla ve vašem životě?

Být upřímný vám nemusí získat mnoho přátel, ale rozhodně vám to přinese ty skutečné. – John Lennon

Být upřímný přináší neuvěřitelnou úlevu. Záplavu zcela nové energie, která nám dovoluje prožívat vše mnohem plněji a především nám pak poskytuje sílu soustředit se na to, co je skutečně důležité.

S upřímností v mysli a na rtech kráčí nový člověk mílovými kroky.

Dosahuje hlubších a více naplňujících vztahů, protože neztrácí čas falešnými.

Nenechává se vysávat činnostmi, kterého nenaplňují, protože má kuráž jich okamžitě zanechat.

Rychleji dosahuje svých cílů, protože má v životě více prostoru soustředit se na to, co je opravdové.

…………

Tak se rozhodl žít nový člověk.

 

Zanech komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*