(vše) Příběhy Životní styl

Moje rodina přestala jíst na jeden rok cukr a tohle je výsledek

Kolik z vás by mohlo říct: „Má rodina přestala na 1 rok jíst cukr.“ ? Pravděpodobně nikdo. Přinejmenším já ve svém okolí nikoho takového neznám. Paní Eve O. Schaub ze Spojených států tohle ale nejen, že může s čistým svědomím říct, dokonce o tom napsala i knížku. (Ta je k dispozici zatím pouze v angličtině, Year of No Sugar: A Memoir.) Co všechno se změnilo a jak to s nimi vypadalo po roce? A jak to vlastně celé začalo?

Paní Schaub řekla: „Jednou za čas se mi povedlo náhodou nemít nějakou nemoc a být zdravá. Nebo přinejmenším jsem si to myslela. Samozřejmě, neměla jsem v průběhu celého dne žádnou energii, ale když celý den běží v televizi reklamy na energetické nápoje, vždy jsem předpokládala, že je to tak nějak normální. A samozřejmě jsme také v rodině všichni trpěli nachlazením a chřipkou alespoň jednou do roka, ale – opět – myslela jsem si, že si tím musí projít na jaře každý.“

Dále pak pokračuje: „To všechno jsem si myslela, dokud jsem neslyšela znepokojivé informace o účincích cukru na organismus. (Pozn.: O účincích cukru na lidský organismus jsme napsali článek.) Podle některých expertů je cukr příčinou, proč je mnoho Američanů tlustých a nemocných. Čím více jsem nad tím přemýšlela, tím větší smysl mi to dávalo. Jeden ze sedmi Američanů má metabolický syndrom, jeden ze tří Američanů je obézní, množství pacientů s cukrovkou se šíleně zvyšuje a srdeční choroby jsou v Americe zabijákem číslo 1.

Původ všech těchto chorob a mnohých dalších je v jedné velmi toxické části naší stravy. V cukru.

Jak na to paní Schaub šla?

Vymyslela zdánlivě jednoduchý plán. Naplánovala, že celá rodina (ona, manžel, dvě děti ve věku 6 a 11 let) stráví celý jeden rok konzumací potravin, které neobsahují žádný uměle přidaný cukr. Vypustili ze svého jídelníčku jakékoliv sladidlo – ať už práškový cukr, med, sirup – a potraviny obsahující uměle přidaný cukr – džusy, limonády, sladkosti a podobně.

Paní Schaub řekla: „Vypustili jsme prostě vše kromě toho, co v sobě mělo cukr obsažen od přírody – například ovoce.“

„Jakmile jsme se začali skutečně dívat, zjistili jsme, že se cukr nachází ve všech těch nejúžasnějších jídlech. Slanině, majonéze, chlebu, omáčkách, dresinku, dokonce i v jídle pro děti. Celé jsem to brala jako velké dobrodružství a byla jsem zvědavá, co se stane nebo změní. Věděla jsem, že bez cukru budeme všichni mnohem zdravější. Ale nečekala jsem, jak se budu bez cukru cítit mnohem lépe po všech myslitelných směrech.

 Výsledek po 1 roce

Zpočátku rodina Schaubových změnu pociťovala jen velmi málo. Čím déle nekonzumovali cukr, tím lépe se ale cítili a stejně tak měli i čím dál víc energie. Aby ve svém snažení nepolevili, domluvili se, že jednou za měsíc si celá rodina dá společný sladký dezert, takovou výjimku z pravidla. Skutečně velikou změnu ale Schaubovi poznali ve chvíli, kdy si jejich tělo na nedostatek cukru zvyklo a „vrátilo se do svého přirozeného bez-cukrového stavu“.

Paní Schaubová: „Teprve v září toho roku jsme začali pociťovat, jak se naše chuť velice změnila. Ačkoli jsme se na náš sladký dezert vždy těšili, postupem času jsme si ho užívali méně a méně. Kritického bodu to dosáhlo, když jsme slavili manželovy narozeniny. Jedla jsem banáno-čokoládový dort a uvědomila si, že se děje něco úplně nového.“

Nejen, že už mi nechutnal, ale nemohla jsem ho ani dojíst. Pro mé nově citlivé chuťové buňky byl až odporně sladký. Okamžitě mě z něj začaly bolet zuby. Začala mi třeštit hlava a srdce začalo bít jako o závod. Trvalo celou hodinu, kdy jsem ležela na gauči, než se mi udělalo opět dobře. Najednou jsem si pomyslela – to bylo mému tělu vždy tak špatně z cukru, ale protože jsem na něj byla zvyklá, neuvědomovala jsem si to?

Poté, co uplynul Schaubovým celý bez-cukrový rok, spočítala paní Schaubová školní docházku svým dětem a srovnala to s předchozím rokem. Rozdíl byl velký. například starší dcera minulý rok ve škole chyběla 15 dní, nyní pouze dva.

Zdá se, že nám je tělo za bez-cukrovou stravu velmi vděčné. Nyní už vůbec nemám problém s nedostatkem energie. Naopak, vůbec se své energie nedokážu zbavit. A když nadejde období chřipek a nachlazení, nemusíme se ničeho obávat. A když už náhodou onemocníme, naše těla jsou lépe vybavena v boji proti nemocem. Jsme nyní méně nemocní a uzdravujeme se rychleji. Všichni se cítíme zdravější a silnější.“

Zanech komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*